03.08.2020
Dle odhadů je cca 80% PET lahví vyhozeno do komunálního odpadu a drtivá většina skončí na skládkách. Popelnice jak na tříděný, tak na netříděný odpad přeplněné PET lahvemi začaly být finančně náročné, kvůli nutnosti čím dál častěji je vyvážet. Před hrozbou přeplněných skládek v roce 2000 nás „zachránila“ Čína, která začala odpad z PET lahví v Evropě vykupovat pro svůj průmysl. I tak je problém s plastovým odpadem stále akutnější, a to nejen v naší malé zemi, ale především globálně.
Loni objevili výzkumníci na Špicberských ostrovech pláže pokryté naplavenými plasty. A to doslova. Na 100 metrech pobřeží spočítali 876 okem rozpoznatelných kusů plastového odpadu. Stejně alarmující zpráva přišla z Hendersonova ostrova v Tichém oceánu. Výzkumníci odhadli tamní nános plastového odpadu na 18 tun. To je však zanedbatelné číslo v porovnání s množstvím plastového odpadu plujícího světovými vodami.
Píšeme-li o takovém závratném množství odpadu, musíme také uvést, kolik tun plastu se ročně vyrobí. V roce 1950 to bylo celosvětově jen 1,5 milionů tun. V roce 2013 to bylo již 299 milionů tun. Prognózy předpovídají, že tímto tempem bude roční produkce plastů v roce 2025 celých 400 milionů tun. A v roce 2050 neuvěřitelných 700 milionů tun. V současnosti tvoří 40 % z tohoto objemu tzv. krátkodobé aplikace, což jsou zejména obaly pro potraviny. V Česku na skládkách končí 65 % odpadů, kdežto v Německu, Belgii, Rakousku, Dánsku, Nizozemsku, Švédsku je to méně než 5 %! Co se samotných PET lahví týče, podle společnosti Euromonitor International se před deseti lety vyrobilo 300 miliard lahví za rok. V roce minulém to bylo 480 miliard lahví. Alarmující také je, že 6 nejvýznamnějších výrobců PET lahví využívá na výrobu pouze 6,6% recyklovaných surovin.
Všichni nějak tušíme, že se lidstvo topí v plastech, ale i tak máme pocit, že se nás to přímo netýká. Sami se v moři plastů před svým prahem nebrodíme, jako lidé v některých rozvojových zemích. Co se však týká každého z nás osobně, aniž bychom si to uvědomovali, je dopad PET lahví na náš organizmus. Podle četných výzkumů se ukázalo, že se z PET lahví uvolňují nebezpečné chemické látky. Například antimon - těžký kov svými účinky podobný arzenu. Do PET lahví se dostává při výrobě, neboť se jako katalyzátor používá oxid antimonitý. Za jeho uvolňování by mohly být pravděpodobně zodpovědné kyseliny ze sladkých a ovocných limonád. Pokud by se někdo chtěl uklidnit tím, že pije z PET lahví jen čistou vodu, máme pro něj rovněž špatnou zprávu. Vědci z americké Floridy zjistili, že při teplotách kolem 70°C, které se klidně mohou objevit v letních měsících v zavřeném autě, se z lahví uvolňuje látka bisfenol A, a již zmíněný antimon. Němečtí kolegové rovněž zkoumali látky přítomné ve vodě v PET lahvích a došli k závěru, že z 24 520 podezřelých chemických látek je 2-elylhexyl fumarát, označovaný DEHF, zodpovědný za narušování hormonálního systému, především androgenní a estrogenní funkce.
Geniálně prostým řešením pro ty, kterým nechutná voda z kohoutku a rozhodli se upustit od PET lahví, jsou filtrační konvice. Investice za několik stokorun zbavuje vodu nejen chlórového zápachu, ale i těžkých kovů, herbicidů a pesticidů. Zároveň redukují vodní kámen, takže zpomalují zanášení domácích spotřebičů jako je konvice, či kávovar.
Nabídku filtračních konvic a karaf najdete zde.
Související produkty